Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

U dysplazie kyčelního kloubu jde často o vrozenou malformaci: jamka kyčelního kloubu je příliš malá, případně nedostatečně hluboká. Trpí jí až 4 % novorozenců. V extrémních případech může hlavice kosti stehenní částečně nebo úplně vypadávat z jamky. V těchto případech se mluví o subluxaci, případně luxaci, kyčelního kloubu. Viz také dysplazie, kyčelní kloub.

Kyčelní kloub (lat. articulatio coxae) je kloub, který spojuje kost pánevní s kostí stehenní. Kosti a vazy jsou v kyčelním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je velmi široký. Ve srovnání s ramenním kloubem jsou však pohyby kyčelního kloubu poněkud omezeny kloubními vazy a relativně hlubokou kloubní jamkou (tzv. acetabulem). Viz také klouby, synoviální klouby.

Artróza kyčelního kloubu je jiný název pro koxartrózu. Viz také artróza, kyčelní kloub.

Kostní dysplazie je ne zcela přesné, avšak vžité a relativně často používané označení pro skeletální dysplazii. Viz také kosti, dysplazie.

Dysplazie je odborný výraz pro nějakou vývojovou abnormalitu. Nejčastěji se jedná o změnu velikosti, tvaru a uspořádání buněk, avšak obecně to může být i mnohem větší tělní struktura (třeba u dysplazie kyčelního kloubu). V onkologii pojem „dysplazie“ znamená přítomnost abnormálních buněk v nějaké tkáni nebo orgánu. Nejedná se o rakovinu, ale z dysplazie se někdy může vyvinout prekanceróza. Dysplazie může být mírná, středně závažná nebo závažná – podle toho, jak abnormální buňky vypadají pod mikroskopem (v rámci histologického vyšetření) a jak velká část tkáně nebo orgánu je postižena. Odvozené přídavné jméno je dysplastický. Viz také dys- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz dysplazie.

Skeletální dysplazie je souhrnné označení pro skupinu genetických poruch, které u dítěte způsobují abnormální vývoj kostí, kloubů a chrupavek. Ačkoli skeletální dysplazie postihuje u různých dětí různé části těla, nejčastěji jsou postiženy nohy a ruce, hrudní koš, lebka a páteř. Děti s lehkou formou skeletální dysplazie bývají malého vzrůstu: jejich nohy a ruce jsou v porovnání se zbytkem těla krátké. Děti s těžší formou skeletální dysplazie se mohou narodit se závažnými komplikacemi, jako jsou například potíže s dýcháním (v důsledku malé hrudní dutiny). U některých dětí mohou být příznaky skeletální dysplazie viditelné již při narození. U jiných se příznaky mohou objevit až později, tedy během růstu a vývoje. Existuje přibližně 400 typů skeletální dysplazie, přičemž tím nejčastějším je achondroplazie. Terminologická poznámka: Někdy se používá zjednodušené označení kostní dysplazie. Tento pojem však není přesný, neboť poukazuje pouze na kosti. Ovšem kostra neboli skelet (odtud pochází označení „skeletální dysplazie“) zahrnuje kromě kostí i klouby a chrupavky, jejichž vývoj je rovněž postižen. Viz také kostra (skelet), dysplazie.

Kost kyčelní (lat. os ilium) je párová kost, která tvoří horní část kosti pánevní. Viz také kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Kyčelník (lat. ileum) je součástí tenkého střeva. Je to třetí (a poslední) část tenkého střeva, která navazuje na lačník a ústí do tlustého střeva. V kyčelníku probíhá zbytek vstřebávání živin (neboť většina živin se vstřebává v lačníku): přibližně v polovině kyčelníku jsou již téměř všechny živiny vstřebány, zbývající obsah má přibližně konzistenci vodnaté kaše. Odvozené přídavné jméno je kyčelníkový, resp. ileální. Viz také tenké střevo.

Zánět kloub neboli artritida může postihovat jeden nebo více kloubů v těle. Postižený kloub je obvykle bolestivý a oteklý. Viz také zánět, kloub.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také výpotek.